Nečekejte na nic tak imaginárního jako jsou ideální podmínky. Začněte hned a bez výmluv. Jediné co potřebujete je opravdu chtít, pak vás nic nezastaví. Jasně, může to znít jako hrozné klišé. Ale povím vám příběh, co se opravdu stal:

Alice stojí na mělčině a nacvičuje správný přenos paže a úhel zasunutí ruky do vody. Voda má 16 °C, je jaro a plavat už se dá

Před rokem (06/2019) mne e-mailem oslovila Alica F. jestli bych jí nepronajal byt. A já ji musel odmítnout, protože byl byt již obsazený. No a to bych nebyl já, kdybych se svou prostořekostí na konci emailu nenapsal: “O žádném podobně hezkém bytu bohužel momentálně nevím. Ale pokud byste tu hledala sportovní vyžití, mohu vám nabídnou výuku plavání :-)”

No jasně, neozvala se. Proč taky, že jo. S jejím kamarádem (pozn. taky se mnou plaval a jeho příběh jak se naučil “Odpočívat v kraulu” si přečtěte ZDE) chodila běhat a občas se namočili do řeky, v zimě, brrr. Až letos v půlce února (02/2020) přišel email:

“… Veľmi chcem vedieť plávať už dlho dlho. Lenže bojujem s hlavou – nad vodou sa udržím, také to rekreačné plávanie zvládam. Od mala ale bojujem so strachom ponoriť hlavu a nezapchať si nos (nikomu to nehovor :D).”

V bazénu jsme se potkali na začátku března. Individuální lekce v mělkém bazénku vyhřívaném na 32 °C je pro uvolnění, klid a možnost soustředění se ideální. Začali jsme pozvolna, tak jak to na lekcích neplavců děláme. Seznámení s vodou, bublání do vody, nadnášení vodou, hodně práce na důvěře a dýchání. Na začátku lekce nebylo pro Alici možné vůbec ponořit špičku nosu do vody, natož vydechovat nosem, dělat bubliny a hluk s tím spojený. O padesát minut později už sama splývala s hlavou ponořenou celým obličejem a klidným vydechováním nosem do vody. Respekt, odvedla z mého pohledu obrovský kus práce za tu jednu krátkou lekci. A je pravda, že k tomu měla ideální podmínky. Klid, volný prostor, mělký a nadstandardně teplý bazén a oporu učitele.

Reakce Alice po první lekci v bazénu mě mile překvapila:

“Ahoj, ja sa usmievam od kedy som odišla z bazéna. Ďakujem Ti neskutočne, bavilo ma to. Odblokovalo sa snáď všetko, čo som v hlave mala zablokované. Nikdy v živote som nemala hlavu pod vodou a ak náhodou áno, tak nie s takým pokojom. Ďakujem. Viem na čom a ako pracovať, takže uvidíme ako to pôjde a budem informovať. Ďakujem. Si skvelý učiteľ.”

Tím ale ideální podmínky končí. Další domluvená lekce už se neuskutečnila, Covid zasáhl a zavřel bazény.

Zdálo se, že je tím výuka plavání odsunuta do “nikdy”. To jsem ale nevěděl, že je tou dobou už Alica pro plavání zapálená a nebojí se jít si za svým. Potkali jsem se párkrát v řece jen na otužování, když voda měla pod 10 °C a na výuku to opravdu nebylo.

Jó nebylo…

O dva týdny později už jsme byli na pískovně, kde měla voda 13,5 °C, stáli jsme na břehu a čekali, jaké to asi bude.

Rozcvičili jsme se, rozhoupali a rozkroužili paže, rozdýchali se a šli jsme na to. Alica měla plavky, brýle, plaveckou čepičku, lehké neoprenové tričko s krátkým rukávem a spoustu odhodlání.

Po 15 minutách dýchání u břehu, ve vodě po pás, jsme šli na vodu. Doplavali jsme na paní radovou na nejbližší mělčinu a začali pilovat prsa, načasování, souhru, vlnu a hlavně dýchání. Nejdříve zvládla splývání a dýchání. Pak jeden záběr a dýchání, pak dva záběry s dýcháním. Když jsem chtěl po Alici tři záběry, vyšvihla jich tam šest a zastavila se, až když přejela celou mělčinku. To už jsme byli ve vodě dalších 25 minut a nezbývalo, než plavat zpět na pláž. K mému velkému udivení Alica plavala krásná prsa s hlavou pod vodou, jako by je uměla už dávno. Když doplavala na pláž, opravdu zářila.

Tak si to celé pěkně shrňme. Faktory které zvyšují stres při plavání:

  • otevřená voda
  • neznámé prostředí
  • snížená viditelnost
  • studená voda
  • vlastní nejistota

Ano, splnili jsme všechno. A přesto udělali ohromný kus práce. Mám velký obdiv a pokoru k takovému zapálení pro plavání a těší mě, když vidím, jaké pokroky lze i v tak krátkém čase udělat. A ano, opravdu bych takovéto podmínky nedoporučil pro začátek všem. Ale za zkoušku to někdy prostě stojí.

Druhá hodina na otevřené vodě byla v podobném duchu. Voda byla o trochu teplejší ale hodně, hodně foukalo. Dvacet minut rozcvička, patnáct minut dýchání na mělčině a pětadvacet minut plavání prsou a nácvik dýchání, rytmu, načasování. Raději to napíšu ještě jednou, plavání s hlavou pod vodu po dobu dvaceti pěti minut, které byly rozdělené do úseků po pěti až deseti tempech. Tak to pánové a dámy klobouk dolů. Vždy, když se vynořila na ten vítr, chtěla raději znovu plavat. Dostali jsme se až ke klidným dlouhým záběrům s vysplýváním a klidným výdechem.

Tak to bychom měli.

Alica už ví, že to půjde. Že to nemusí být v pohodě pokaždé, ale že to dokáže. Zažila si pocit, že umí v klidu splynout s vodou a s jejím dechem, má se k čemu vracet, zná ten pocit. Teď to budeme pilovat, zažívat a zlepšovat. Také nás čeká kraul. Máme před sebou ještě dlouhou cestu. Může nás na ní ledacos pozdržet, ale jak se jednou pro něco nadchnete, nic vás nezastaví. A ta svoboda plavání a dokonce i plavání na otevřené vodě přichází už teď.

Tak přeji Alici hodně sil a chuti do dalšího prozkoumávání plaveckého světa a těším se na další pokroky.

No a na vás ostatní mám prosbu. Nečekejte na ideální podmínky. Nepřijdou. Pojďte si pro to hned, jakmile to budete chtít. Není na co čekat.

 

Jakub Běžel
jakub@plavmechytre.cz
Certifikovaný trenér Totální plavání, Kralupy

Ideální podmínky neexistují