Mám rád, když mi po hodině v bazénu napíšete, jak to šlo, jak to nešlo, s čím jste se potýkali a jak jste to vyřešili. No a dnes tu máme krátkou zprávu od Terezy. Tereza byla na základním semináři kraulu, na kempu v Chorvatsku a na pár individuálních hodinách. Teď chodí plavat sama a občas mi napíše nějaký postřeh..

Terka tančící plavajícíTereza píše:

„… Chápej… Na tancování je to většinou tak že zkouším prvek, pak se ho naučím, jde mi i za 2 minuty stejně, i za 20 minut stejně, a i za týden stejně.

OK, beru to, že jsem udělala posun v plavání! A proč, když mi jde jeden bazén skvěle (můj pocit), tak proč hned ten další je celý na houby?

Nebo ještě horší… Začnu plavat, je to v háji, zastavím, nádech výdech plavu dál a ono to jede, ono se mi dobře dýchá a já se nepřetáčím.

Nebo ještě jedna perla… Přece ten bazén není z kopce, proč se mi plave líp od skokánků k mini bazénu než naopak?“

 

Ahoj Terko, díky za postřehy. Určitě nejsi jediná, kdo má tyto pocity. Vlastně ve vodě cítíš to, co popisuje většina lidí, se kterými plavu. Je to přirozená součást procesu učení nové dovednosti a hodně specifická pro plavání. Je skvělé, že se nad tím takhle zamýšlíš.

Ale pěkně odzadu…

Je to tak, většina bazénů je do kopce. Je to znát i u cvičení. Nádech, odraz, kloužeš vodou na výdech, zastavíš se… Nádech, výdech… Nádech, odraz, kloužeš vodou zpět, zastavíš se a chybí Ti dva metry na stejné místo. A běžně se Ti to opakuje. Stejně tak to vídám pravidelně u mých studentů na individuálních lekcích. Může to být souhra různých faktorů (silnější odraz od stěny vs. mírnější odraz ode dna, míra koncentrace, kvalita nádechu a výdechu a další). Já osobně mám podobný pocit na různých bazénech. Některé směry plavání tam mám raději než jiné.

To, jak to děláš, je skvělé. Pokud to ve vodě nejede, je to zbytečná dřina a větší frustrace než obvykle, je dobré zastavit. Situaci rozdýchat a zkusit něco změnit. Občas opravdu stačí nádech, výdech a plavání se změní k nepoznání.

A teď ta záhada, proč to někdy jde a jindy ne. Byť je tancování taky velmi komplexní pohyb, tak je pro nás výrazně jednodušší a přirozenější než plavání. Je pro nás jednodušší se ho naučit a následně opakovat dle libosti. Při plavání musíme vědomě řídit dýchání, a to jak nádech, tak výdech. Velmi důležité je při plavání udržet rovnováhu. Na balancování ve vodě se musíme hodně soustředit a pokaždé nám to vyjde trochu jinak. U tancování a jiných pohybů na suchu balancujeme a dýcháme samovolně, bez nutnosti našeho vědomého zásahu, a proto máme veškerou mozkovou kapacitu k dispozici na učení nových kroků, sekvencí a na upevnění nové dovednosti. Učíme se proto rychleji.

 

Pár tipů do bazénu:

•     Nezůstávejte ve cvičení nebo plavání zbytečně dlouho, pokud vám jde výrazně hůře než obvykle. Zkuste něco změnit.

•     Nenechte se odradit prvním nezdarem. Nádech, výdech a zkuste to znovu a znovu…

•     Ano, některé bazény jsou opravdu do kopce.

•     Proces učení plavání není čistě lineární.  Nemusíte se pokaždé výrazně zlepšit.

•     Když odcházíte z bazénu uvědomte si, že plavete lépe, než když jste tam přišli.

•     Po každé společné hodině, pozoruji u plavců zlepšení, jen si ho sami ne vždy uvědomují.

 

Díky za tvé postřehy

Plavme hlavou, žijme tělem.
Jakub

 

Jakub Běžel
jakub@plavmechytre.cz
Certifikovaný trenér Totální plavání, Kralupy

 

P.S.: Takhle to Terce parádně plave.

Přece ten bazén není z kopce…